Ve sportu od trenérů nebo od samotných sportovců slýchávám větu: „Všechno je v hlavě“.
Nemohu nic jiného, než souhlasit. Ale hlava je stroj, jemný stroj, který je třeba vyladit současně s fyzickou přípravou. Ve stejné míře a v souladu.
Věřím, že ten, kdo chce sportovat na nejvyšší úrovni, podávat nejlepší výkony, být prostě vítězem, ve své hlavě ví, že to chce. K tomu nepotřebuje žádného kouče.
Ale ne zřídka se stává, že sportovec chce tak moc, že ho jeho vlastní hlava brzdí. Nedokáže do hlavy vměstnat nic jiného, než výkon, vítězství. Nedaří se. Čím víc chce, tím přichází víc zklamání. Navyšuje tréninky, fyzickou přípravu a opět nic. Ba naopak výkon se zhoršuje. Sportovec je v začarovaném kruhu. Sám z něj nedokáže vystoupit.
U sportovců bývá často přetěžována levá hemisféra, která má na starosti logické schopnosti, uvažování, motorické reakce, pojem o čase apod. K vyladění obou hemisfér je zapotřebí zapojit i hemisféru pravou, která je zodpovědná za intuici, představivost, tvořivost, celostní myšlení. Je zapotřebí tak zvaně uvolnit šuplíky, které jsou zanesené nepotřebnými myšlenkami. A nahradit je jinými a funkčními vzorci.
Pomocí mentálního tréninku a koučinku nastavíme to, co nejvíce vyhovuje sportovci k podání nejlepších výkonů tak, aby byl spokojený a dařilo se mu.