Jedná se o formální větu nebo je to opravdu tak?
Odpověď na tuto otázku máme každý z nás v sobě. A i já ji často sama v sobě řeším.
V životě nás potkávají různé věci, překážky. Některé jsme nuceni řešit, je nám to nepříjemné. Některé necháváme plynout. Podle mne s každou životní překážkou, kterou překonáme, rosteme. Překážku, kterou přeskočíme, problém, který vyřešíme, nás posílí, získáme další zkušenosti a posuneme se dál. Za každou zkoušku v životě buď ihned (nebo později) s pokorou poděkuji. Myslím si, že všechno, co se v našem životě děje, má smysl. V danou chvíli jej třeba nepochopíme, třeba jej nepochopíme nikdy. Ale jsem přesvědčena o tom, že vždy to nějaký smysl má. Ať již uchopitelný ve světě ateistů nebo ve světě mezi nebem a zemí.
V otázce, zda mám život ve svých rukou, se držím mého životního pravidla: „Věci, které ovlivnit můžeme, ovlivnit musíme. To je povinnost a danost. Věci, které ovlivnit nemůžeme, musíme nechat s pokorou plynout. Hlavně je nutno důvěřovat tomu, že pokud vše v životě děláme tak, jak nejlépe v danou chvíli dokážeme, nemůže to být nikdy špatně!“
Vaše Zuzka